Den padesátýdevátý

A dneska opět gratulace- přijeli Lucka, Stáník, Kristýnka (skoro 3 roky) a Terinka (3 měs). Jejich návštěva je vždy moc milá, parádně si pokecáme a děcka se vyřádí. Děkujeme za parádní dárečky! Domluvili jsme se na chatu na začátek léta, tak už se těšíme ted :-)

Den padesátýosmý

"To je dáreček"-Majdinky překvapení na téhle fotce je jednoduše kouzelné :-)

Odpoledne bobánky čekali další gratulace a to od tety Dany, Andrey, Ládi a Nelinky (2,5roku). Dostali mega sadu dupla (děkujeme moc) a s Nelkou si fajně pohráli. Obíhání kolem Andrey byl světový nápad :-)

Den padesátýsedmý (312.)

Večerní koupačka není u nás už každodenní rituál. Ale o to víc se stává záchraným lanem ve dnesh, kdy jsou bobani opravdu nesnesitelní. čabrají se, řádí, pokřikujou, přelívají, navzájem si myjou záda a společně umývají vanu.
Ještě před tím jsem byla s Merlinem na seznamovací návštěvě u Kamči, fotky snad pošlou, tak pak dodám, bylo to totiž moc milé...snad budou chlupáči kamarádit, případné hlídání by pak byla úplně pohodka.

Den padesátýšestý (311.)

Matysovo večerní trůnění- bez úspěchu...Některé rituály mají asi chlapi vrozené, nebo co :-)

Den padesátýpátý

Hrátky našich mazlíků. Aneb když kocur a pes přistoupí oba na stejnou hru.
- Merlin zaleze do domku a vyčumuje. Gerinka přijde a stčí do domku čumák. Merlin vyleze na domek a packou rýpe do Gerouše. Gerče se to nelíbí a odejde...Tentýž scénář se opakuje asi tak 10krát těsně za sebou :-)

Den padesátýčtvrtý

Magdaléna 23.2.2007 21:45

1250g, 34cm

Matyáš 23.2.2007, 21:47

1340g, 36cm

Magdaléna 23.2.2010
13,5kg, 98cm

Matyáš 23.2.2010
12,3kg, 93cm

Dnes je to tři roky...Tři roky od toho co jsem se stala o 10 týdnů předčasně matkou. Celé odpoledne toho dne si vybavuju zcela přesně. Se strachem jsem sledovala hodiny a na nich zkracující se intervaly mezi kontrakcemi. Statečně jsem si nechávala tokolýzu kapat tak rychle jak to šlo, i když jsem už cítila jak mě to oblbuje. Doufala jsem že na ustarané tváři přednosty porodního oddělení uvidím náznak jistoty, bezpečí, prostě čehokoliv, co bude znamenat, že je vše v pořádku. Se strachem očekávala definitivní rozhodnutí, jestli porod nebo ještě ne. Volala jsem domů, kde Radimek lepil s našima tapety v předsíni a oznámila že budeme rodit. Maminka se rozhodla že do Poruby Radima odveze, protože u tapetování chlapi popili slivku.
Na sále mi byla píchnuta anestezie do páteře- spinální. Takže jsem byla celou dobu při vědomí. Poté mi dali nad břicho plentu a začali řezat. Nic jsem necítila, jen strach. Za chvíli mi lékařka co kontrola mé životní funkci řekla, že to trošku zatlačí. Pak se ozval pláč a "Čas jedna?", "21:45"

"Tak maminko co máte?" a já "holčička". A je na světe Magdalenka 36cm a 1250cm.

A za chvíli, "Čas dvě?", "21:47" "A to je?" a já "chlapeček". A je na světě Matyášek 38 cm a 1340g.
Oba dýchali sami a brečeli ....Pak se ozval pod okny ohnostroj...
Oba mi na malinkou chvilku ukázali a pak už putovali do tepla inkubátoru. Radim i naši čekali na chodbě a když mě kolem vezli na pooperační pokoj, maminka mi říkala "Oni jsou krásní a velicí:-)"
Radimek viděl jejich první ošetření a pak i jejich první chvíle v inkubátoru.

Miluju Vás bobíšci....moc...

Den padesátýtřetí (308.)

Matyáška obrovsky chytlo vybarvování obrázků fixama. A nutno říct, že mu to opravdu jde. Tento obrázek vybarvil úplně sám, jen mu tatínek pomohl s výběrem barev.

Den padesátýdruhý

Dopoledne krásně svítilo sluníčko, tak jsme vyrazili na prochajdu kolem řeky. Gerinka usoudila, že se dostatečně oteplilo, a tak zahájila koupací sezonu. Vysmátý výraz a rozlítané ušiska mluví za vše :-)
A pak jsme ho potkali.....JARO!

Parádně jsme se prošli, užívali si sluníčko a radovali se, že sněhu ubývá...

No a nakonec jedna fotka našeho mimina, kterou považuju za docela povedenou...Jo a Merlin má 2050g- jen pro dokumentaci.

Den padesátýprvní (306.)

Srdcovky z dnešní oslavy dvojčecích třetích narozek. Děcka samozřejme ohromně bavilo rozbalování dárečků. Myslím že si to moc krásně užili. A já jsem byla moc ráda, že tu letos mohli být i naši. Loni touhle dobou totiž začly tatínkovy zdravotní trable a na oslavě nemohli být.
....
Majda vymyslela dvě nové hlášky-
Jenda! (myšleno Jejda)
A Pro kočičí kost (myšleno pro slepičí kvoč)
Akutně u ní probíhá fáze "A PROČ?" a to velmi intenzivně :-)

Den padesátý (305.)

Majdinka dneska nebyla ve školce, protože začla znovu kuckat. Tak jsme zkusili dát Matýška samotného. Bylo to pro mě těžší než kdyš šli oba. Měl úplně koutky pusy dolů a držel se tatínka za ruku. Ale ve třídě ho vzala paní učitelka ke hračkám a už bylo dobře. Malý hrdina to zmáknul sám celé dopoledne a cácorka mi doma pomáhala uklízet před zítřejší oslavou jejich narozek.
Přiznávám, že s jedním děckem bylo topoledne těžká pohoda...

Den čtyřicátýdevátý (304.)

Moje dnešní láska na první pohled.
Při cestě do klavíru svítilo slunko, ptáci doslova řvali a byly asi 4  stupně plus. No prostě pozitivní den. K tomu tyhle podle mého superní botky a v sekáči ulovené sako v hodně podobné barvě...Paráda, přivolávám jaro jak se dá :-)

Den čtyřicátýosmý (303.)

Tak takhle se u nás spí po obědě...
Už před vánocema začla spaní vynechávat Majdule a ted už spí opravdu jen vyjímečně. Matyáška občas únava zmůže a pak chrní dvě hodiny. Za to když nespí, tak je už v šest opravdu kouzelný...Večer chodí bobíši do postelí mezi 19:30 a 20, jak kdy a usínají kolo osmé, někdy řádí a usnou v půl deváté. Naštěstí se nám denně oplácí, že jsou od mala naučení usínat sami. Pohádka Pípá, pípá, Karkulka nebo jiná, pusinka a čau pipi.
No a ještě jedna fotka Merlinka, protože se mi prostě povedla :-)

Den čtyřicátýsedmý (302.)

Narcisek v květináči jsem si koupila, protože jara, už se nemůžu dočkat. Nahoře je fotka ráno, a dole už to, jak vypadal večer...Moc mám ráda tyhle instantní jara- hyacinty, narcisky a tak...
Musím říct, že takhle perný pracovní týden jsem už dlouho neměla. vlastně několik let :-) Po a út jsem měla lekce a středa a pátek mě čeká zástup v herně. No s děckama doma je to náročné, ale úplně jinak..

Den čtyřicátýšestý

Myšolovec velká tlapa :-)
...
V posledních dnech jsem trochu v koncích. Nevím co s Matyášem...Jen skáče, pokřikuje, zaškvařuje, piští a dělá komplet vše do protivky. A velmi velmi často se vzteká a mrská sebou o zem...Nic ho nebaví, žádná motivace pro něj není..Prostě nevím jak na něj.

Den čtyřicátýpátý

Dnes tu nemůže být nikdo jiný...
Merlinek se po příjezdu dal do opatrného průzkumu části bytu, kterou měl k dispozici- chodbu, komoru (se záchodem) a obývák. škrabadlo se mu zalíbilo hned, místo na parapetu s výhledem na ptactvo taky. Pak si se mnou chvilinku hrál s vábničkou s peřím.

                                             

Pak se usídlil na nejvyšším místě škrabadla a začal klimbat. Ovšem každý zvuk ho znovu budil.
Hned od začátku Merlina naprosto učaroval plamen v krbu.

Gerinka byla zavřená v kuchyni a děsně knučela, tak jsem ji pak pustila aby si aspon očuchala území. No upřímně kocour jí byl zcela volný, daleko víc ji zajímaly granule, v misce na parapetě....
Když přijeli děcka tak už Merlin únavou padnul, a to si dali malí celkem říct, že když spí, že ho mají nechat. Pak šel Radim s malýma ven. No a milý kocuros spal dobřě tři hodiny v kuse a podřimuje a to je už po šesté večer..
Akorát zatím nic nejedl, nepil, ani nebyl na záchodku...tak snad to bude ok.

No tak poté co byli malí uloženi se probral, pojedl trochu kapsičky a dokonce se úspěšně vykadil :-) Jojo radovali jsme se z bobku. Ještě kdyby ti naši dva experti začli dělat bobky na záchod, to by bylo teprve radosti...Ach jo :-(

Den čtyřicátýčtvrtý

Abych si ukrátila dlouhou sobotu a čekání na Merlinka vymyslela jsem výlet do Ovy za bráchou s rodinkou. A taky pro rámečky do Ikea. Malá princezna je krásné a hodné miminečko, šikulka!

Den čtyřicátýtřetí (298.)

Kluci s klukama a holky z holkama. Tak jako Mája miluje kuličky a korálky tak maty si užívá, když může s tatínkem montovat nebo spravovat. Perfektně ví jak se jmenuje, které nářadía co se s ním dělá.

 

Dneska mě chovatelka našeho Merlina Lenka vyhecovala. Psala jsem jí že už se nemůžu dočkat neděle, až si pro kočičáka pojedeme. Tak mi poradila, že mu mám uháčkovat pár myší na hraní, a by mi to rychleji uteklo :-) No vznikla oranžová krysa Vasilisa s kindervajcem (štěrkajícím) místo vnitřností. A pak ještě prototyp bílé myšky, kterou jsem ještě večer dala Leonkovi.
P.S.: Nemáte někdo rozpis na jednoduchou háčkovanou myš?

Den čtyřicátýdruhý

Majdulka ví, že když po obědě Maty usne a ona ne tak jí půjčím část mých korálků a ona si může hrát. Naprosto vzorně si v nich přehrabuje, přemistuje a přesypává a pak dokonale vrací na původní místo. Podezírám ji, že nespí jen proto, aby mohla "za kuličkama". Vidím na ní jak jí tato činnost dělá dobře, ehm no stějně jako mě. Jakmile vidí, že se Matýsek vzbudil, tak to rychle poskládá a hned mi to podává, aby to Maty nevysypal :-)

Den čtyřicátýprvní (296.)

Měli jsme moc milou návštěvu. Přijela Kristina a "děcka" Naši bobani se ani nestihli moc stydět, protože se královsky bavili. Myslím, že se vyřádili opravdu všichni :-)

Den čtyřicátý

Byly jsme s bobanama naposledy zkontrolovat všechna kotátka. V neděli už bude u maminky jen Merlinek. Pucel jde do nového domova v pátek a Holčička v sobotu. Už jsou to pořádní macci. Mají skoro dvě kila a když si hrajou tak není poznat, kdo je kotě a kdo Margaret. Na téhle fotce je Margaret.

Den třicátýdevátý

At žije Vincentka, dva dny ji popíjím a konečně se mi trochu zlepšil hlas. Záchvaty kašle pořád trvají, ale je jich méně, tak snad je to na lepší cestě.
Měla jsem druhou hodinu Robátek ve Frýdlantě a musím říct, že to bylo super. Děcka jsou hodně nemocné, taky byli jen tři, ale hodina byla parádní. Moc mi to pomohlo se ubezpečit, že to zmáknu :-)
Mám fakt radost!!!

Den třicátýosmý

Nedělní bábovka. Povalovali jsme se doma, hráli člobrdo a pexeso, koukali na pohádky a tak...Prostě nic ani moc, ale přitom všechno :-)
Je mi už celkem dobře, ale záchvaty kašle a nějak podrbané hlasivky mě furt dost otravují. Zítra budu zpívat, ale nevím jak. V robátkách je to na hlas docela záhul.

Den třicátýsedmý (292.)

DJ Houska :-)
Docela obyčejná sobota. Tatínek trochu dýl spal, maminka trochu víc uklízela. Normální rodinná sobotní pohodka. Díky za ni....
------
"Maminko, ted už můžu zapnout tu tmu?"- (Majda- chtěla zhasnout)
------
Večer Majdule nemohla usnout, tak našla tubu s Rybilkou a vyzdobila svou postel i její okolí- polštář, peřinu, plyšáky, a důkladně zamazala zvířátka nalepená na zdi.

A jedna ze seriálu - spíme v jednom pelechu. Mája se přestěhovala i se zvěří- 2 kočkama, panenkou, slonem a plínkou muchlačkou.

Den třicátýšestý (291.)

Dámička naše bachratá.
Leží pokud možno vždy s hlavou na polštářku :-)
Má naprosto úžasnou povahu, zvířoch náš.
Dětáci mi dávali dnes opět zabrat, zvolili dnes volume na max a moja hlava byla na prasknutí...

Den třicátýpátý (290.)

Zželelo se tatínkovi maminky a uvařil dnes super guláš na oběd. Asistenti kuchaře byly z řad odborníků, takže výsledek ani nemohl být jiný :-)
Odpoledne jsem ani nebyla v klavíru, využila jsem hlídání babičky Dáše a konečně jsem si zalezla do pelechu.
Během toho vypochodovali z pokojíčku a Maty mi předvedl, že umí říct anglicky ovoce a komín. (Mají anglicko-českou pohádkovou knížku, kterou dostali když ještě byli v bříšku). Byl fakt roztomilý :-)

Den třicátýčtvrtý (289.)

To je teda dneska jediná fotka. Je mi totiž pekelně. Děcka už jsou lepší, ale to znamená, že po mě furt skákaly, hučely a rozdávaly povely. K teplotě, kašli, bolesti hlavy i celého těla mě ještě navštívila parádní kýchací rýma. Takkže sexsymbol hadra .-)