Miroslav Černý- poezie

Vysočina

Do hřbitovní branky se opřelo slunce.
Dřevěný Ježíš si setřel pot s čela,
říhl si a rozverným hlasem zašeptal:
„Pozdrav mi Demla, rošťáku!“


Říje
Zikmundu Rachnovi
Na rozcestí pod Kaltenštejnem
před deštěm se schovám
do opuštěných stájí.

Rozprostřu pod sebe
zbytky vlhké slámy a pak
bezelstně vyruším Jeleny z Říje.


Kalvárie

Ožehlé haluze kaštanů
připomínají křížovou cestu.

Nemocný vítr si s nimi povídá.
Bezděčně - samotou líná.
V bezzubých ústech žvýká větu:

„TREU VEREINT IM TODE WIE IM LEBEN.“


V Pitárné
Paličatý podvečer –
liptáňský kopec v zádech.

K večeři
kousek po kousku
ochutnávám potměšilost
z bochníku svědomí.

Potok si se mnou nezadá.

Barokiana

Panenská Marioneta odhazuje šál a zhlíží se v rozbitém zrcadle. Neposedný Nazaret jí nejapně nakukuje přes rameno, ale po chvíli se opět vyšplhá na polorozpadlé jeviště opavského amfiteátru, odkud zasáhl skleněnou tabulku, a pokolikáté už roztančí svůj tanec smrti?

Strimba
Ivanu Olbrachtovi

Na vrcholu Tvé hory plápolají ohně. Odrazem plamenů se dotýkají planet. První na ráně je Venuše, pak Merkur, Jupiter, Mars. Kterou by sis vybral Ty? Vždycky jsi měl slabost pro divoké kopce, pohoří bez mechu a rozvrásněné dlaně. Že by tedy Pluto, co natahuje paže po huculské panně?

Travná

Od božích muk štěká pes. Nahrbený kněz plouživě se vrací do puklého chrámu. Ještě než překročí práh, naposledy zvedne zrak k Rychlebským horám za vsí. Nikdo ho čeká, nečeká, a přeci: nahota prastaré zahrady.

Pelhřimovy

Před barokním kostelem sv. Jiří, přikryti zbytky podzimního listí, se krčí žena a muž. Pomalým foukáním si zahřívají zkřehlé dlaně. Už nikam nespěchají. Hermine Salinger a Robert Schöfer. Dva kamenné pomníky, dvě skvrny na žule.


Mitropa

Rumunský balík, řekl by jeden. Pobuda z Balkánu, Drákula z Karpat. Zavšivenec, nalezenec, omezenec. Bez vzdělání, bez nadání. Je prostě k popukání, křičí dav. Pro mě však Roland, Beowulf, transylvánský vlkodav.






Vrány

Obinadlem sněhu klovou z ran
Tvář prostřenou na jílci meče
Ostří je holé, horizont svlečen
Obličej křiví výkřik vran...kamenován


Samota
Babičce

Nesnaž se nadechnout
Nech vodu hladit Tvoje vlasy
Pod černou hladinou
Ponoř se do bezčasí


Kříže

Žulové kříže na obzoru
Dlaně z oceli u vrat domů
Otisky v slídě z kamenolomu
Rozsochy prázdných rozhovorů


Pustina

Vzpíná se ve mně jediná
Až na práh zjitřená pustina
Vzpíná se, občas proklíná
Že končím, kde ona počíná

56.den

Společná už s maminkou na pokoji....Mmch mají asi 1700g :-)

55.den

Takže další návrat...Majduliškové první jakoby úsměv...mmch fotky jsou přesně rok zpět..

54.den

Nezcvokla jsem se, ale foťák bohužel ano, a tak byl odvezen do opravy a já udělám lehký vhled o rok zpátky...Podle pravidel to asi není, ale já to tak stejně udělám :-) Opravka bude trvat týden a já budu jak bez ruky do sobotky kdy mi brácha snad půjčí svůj digoš...

53.den

Fotka nic moc. Majdulka měla ale z holubů naprosto silný zážitek, i ze spaní brebtala pipi pipi....

52.den

Prostě mi to nedalo, opět moji zázraci..

51.den

Fotit pohyb mi nejde, a fotit dynamický přehmat se mi fakt nepodažřilo. Tak alespoň statická fotka Peterlinka před zmiňovaným dynamem...Snížená kvalita fotky je způsobená padajícím prachem z maglajzu :-)

50.den

Plním úkol ukázat taky svou podobu :-) a navíc je to prostě společná celkem slušná fotka kde nikdo z nás nevypadá vyloženě jako debilek..

49.den

Kvitko, na procházce, to slunko konečně umožňuje fotit na makro kytí. Mmch to je poslední fotky této kytky, za dvě vteřiny ju sežral náš pes :-(

48.den

Tahle fotka mě prostě dostala. Je spokojený, manekýn můj bududínkovaný :-)

47.den

Čistě dokumentační, Matyáška dnes poprvé "přepadli holiči", zvládl to s klidem sobě vlastním....

46.den

Tuhle větvu potkávám každý den, zvolila jsem si ji, že ji prostě občas fotnu, jak se v čase mění...

45.den

Zrcadlo, zrcadlo, kdo je v zemi zdejší....

44.den

Lehce dokumentární foto, ke kterému mě inspirovala Lucka73, protože TOHLE by mohlo být zapomenuto

43.den

Na výletě na ateliér Chalupa pod Kotařem jsme potkali toto naprosto unikátní parkovací místo pro vozmany :-)

42.den

Vyfotit moje děti najednou a ještě slušně, je náročné. Tohle je snímek v ranním slunci, kdy jsou oba opření o postel. Je tady i s toho důvodu, že se konají první nezachytitelné pokusy o samostatný stoj bez držení.

41.den

Kvetoucí podběly na celkom bizardním místě na kraji cesty u chodníku. Prostě krása vyrostlá z hnusu....

40.den

Zapadalo slunko a tohle je flek sněhu ve stínu za chatkou v zahrádkách...Mám fakt radost, že už je snad tenhle sníh poslední...

39.den

to je hnus velebnosti! Fotka jakš takš, ale já tu zimu prostě ráda nemám a nakonci března?!? Vzhledem k tomu, že sníh by naposledy pořádně lehce po novém roce....Ach jo...

38.den

Minulé velikonoce byli myslím píďata ještě v nemocnici, takže tyhle jsou vlastně jejich první. Maty jel s tatínkem i za babi a prababi do Skalice. Madlenka byla trochu mimi z toho že nikam nejede, ale po velmi krátké době zjistila, že mě má jen pro sebe :-)

37.den

Je velikonoční neděle a Hukvaldy otevřely své brány. miluju to místo, vdávala jsem se tam...Výlet s dětma v krosnách a s drahým rodinným přítelem Peterlinkem byl terapií pro mou duši...

36.den

Magdalence nesmírně sluší naprosto cokoliv na hlavě, horší už ovšem je aby si to na té hlavě nechala a nemuset jí to tam přibít hřebíkem :-) Takže proto tahle když ona se ještě tak nádherně tváří

35.den

Namaluju jejich ruce, dvě ještěrky na opuce :-)
To mě napadlo při téhle fotce. mají nový aktivní stolek a fotky jejich společně individuální hry byly tuctové, tahle je nej.
Jo je první jarní den a venku je Fucking weather! Sněží, kype, fůůůůj...

34.den

Tohle je růže, kterou jsem dostala na včerejší nádherné narozeninové večeři v restauraci Koras.
Vynikající jídlo, profesionální obsluha, nádherný zážitek se vším všudy.

33.den

Přestěhovala jsem se z photoblog.com/leknina, kde mohou komentíkovat jen regisrovaní...
Na výše uvedených stránkách je proto možné najít předchozí dny....


Dnes mám své 26. narozeniny. A vrátila se k nám zima, což mě fakt netěší, protože zimu nesnáším :-( ale když vyšlo rános lunce, dostalo i mě kouzlo osvíceného sněhuna probouzejících poslech jara...
Tahle fotka se mi povedla nejvíc...

Projekt 365

o projektu 365

Našla se jedna dobrá duše (za čež jí převelikej dík), která přeožila text z prvního odkazu....

Takže něco málo o projektu 365
lidé často popisují, jak jim "celý život proběhl před očima", když prožijí nějakou traumatickou událost.
když začal Taylor McKnight pořizovat snímek každého dne, v lednu 2004, netušil, že projekt nebude pouze upomínkou na celý rok, ale že mu také pomůže ujasnit si, co je v jho životě důležité.
ať už to byly jeho vztahy, kariéra, jeho smysl pro módu, zaznamenávání každého dne ve fotografii vytvořilo bohatou obrazovou historii jeho života..a navíc se stal lepším fotografem!
teď, když je uprostřed druhého kola, požádali jsme Taylora, aby nám o tom něco napsal. přečtěte si jak a proč začít tvořit vlastní fotografickou historii..

PROČ SE DO TOHO PUSTIT?
denodenní pořizování fotografie je velký závazek s velkým přínosem. tady je pár důvodů proč se do toho pustit:
- představte si mít možnost nahlédnout zpět do kteréhokoliv dne roku a připomenout si co jste dělali, koho jste potkali, co jste se naučili... (často zjistíme, že jen těžko vzpomínáme co jsme dělali včera nebo minulou noc, co teprve celý loňský rok!)
- vaše roční fotoalbum bude famózním dokumentací vašich cest a úspěchů, vašich účesů i přátelství. čas běží překvapivě rychle.
- každodenní fotografování z vás udělá lepšího fotografa. denodenní používání vašeho foťáku vás naučí poznat jeho umění i limity. zlepšíte se v kompozici záběrů, začnete se zajímat o světlo a budete mnohem kreativnější, když budete uceni přijít s něčím novým každý jednotlivý den.


PÁR TIPŮ JAK NA TO..
1. berte sebou fotoaparát opravdu všude
ano, všude. udělejte z toho zvyk. do obchodu kde běžně nakupujete, do restaurace, na party, do práce, do školy. jdete do kina? pořiďte si snímek foťákem, většina z nich umí fotit.pokud máte jeden z těch mini foťáčků, nemáte žádný důvod nemít ho v kapse bez přestání. a pokud ne, foťáky v telefonu jsou pro vás ideálním východiskem.
2. udělejte to tak, aby sdílení vaší fotky bylo opravdu snadné
můžete si zřídit vlastní blog a pak pro každou fotku vytvořit nový příspěvek, anebo ještě jednodušší je použít nějaký web orientovaný na sdílení fotek.. ideální je například http://flickr.com/ , http://www.fotolog.com/ anebo http://www.photoblog.com/ . pokud si najdete jednoducý a rychlý způsob, bude vás to stát míň úsilí a bude vás to víc bavit.
3. obměňujte svoje témata
pokuste se zachytit celodenní události v jediné fotografii.pusťte se do fotografických exmperimentů. udělejte fotku někoho, s km jste se nově seznámili, něčeho co jste poprvé okusili anebo toho, co jste se právě naučili. nafoťte to, co vás rozesmálo. a nzapomeňte alespoň jednou za měsíc vyfotit sebe, aby byly zaznamenány i zmny vás samotných.
4. vyprávějte příběh
vužijte příspěvku na blogu anebo popisku fotky k tomu, abyste vysvětlili co se vlastně odehráá na jednotlivé fotografii. jak moc vám ten oběd chutnal? co vás přimělo vyfotit toho cizince? pomůže vám to pamatovat si, a také ti, kdo si budou vaše obrázky prohlížet, lépe pochopí proč jste udělali právě takovou fotku. není nutné psát příliš, stačí trochu dokreslit fotku.
5. nepřestávejte, ať se děje cokoliv
toto je asi nejdůležitější rada ze všech.. budete unavení a zpruzení každodenním focením. někdy jistě budete uvažovat o tom, že to vzdáte. nedělejte to! výsledné dílo stojí za tu námahu. připomeňte si váš hlavní důvod, proč jste do toho šli..
budou dny, kdy vám nic nebude připadat dost zajímavé na fotku, a dny, kdy si řeknete, že jste nedělali nic zaznamenáníhodného. i tehdy je ale někde kolem vás úžasný záběr, který chce být vyfocen.
vyjděte z domu ven, běžte na procházku. nebo zůstaňte vevnitř a jen se rozhlédněte kolem. vyfoťte něco, co má pro vás osobní hodnotu. nafoťte interiér vašeho domu, ať máte doklad o tom, jak se mění váš vkus v průběhu času. vyfoťte cokoliv, jen nepřestávejte.
řekněte o projektu i svým přátelům a zapote je do něho také. jejich povzbuzování vám pomůže vytrvat!
6. přidávejte fotky včas a často
naplánujte si svůj postup, přidávejte fotky minimálně jednou týdně, ať se nezavalíte zpětným blogováním, to může být ubíjející.. ideální je přidávat fotky každý den, nebo aspoň každý druhý. znovu opakujeme, věnujte nějaký čas přípravě a vymyšlení opravdu lehkého a rychlého postupu, aby přidávání fotek bylo jednoduché a ne ubíjející.

(Děkuji tímto Luccce 73, od které jsem si tento článek okopírovala)