Ach jo...

Nejradši bych zalezla někam do nory...a neviděla, neslyšela...a nic nemusela...
Nemusela bych ráno vsstát vytáhnout sviště z postelí, probojovat se s nimi až k úplnému převlečení, vyvenčit psa a nakrmit oba zvířochy chlupaté. Posbírat věci a zvládnout cca 15 minut cesty v dešti na bus a celou dobu odpovídat, že to bude autobus č. 2 a že fakt nevím jakou bude mít barvu. Nemusela bych je popohánět u převlékání a předstírat že neslyším jak Majda pokuckává. Nemusela bych ani letět pro výplaty a pak utíkat 15minut na asi 25minut vzdálené nádraží. Nemusela bych furt řešit jak se dostat z nádru domů a kde cestou ulovit alespon rohlíky. Nemusela bych pak ještě pracovat, dohadovat se proč jsem nekoupila koláč ale koblížek- případně naopak. Nemusela bych řešit někdy značně nesmyslné požadavky maminek z Yamahy a tvářit se do telefonu chápavě a vlídně. Nemusela bych ohřívat a následně chladit čaj, u toho žehlit a náramně se těšit na osmou večer. Jednak se vrátí tatínek z Prahy a druhak uložím ty dva ukecané zázraky do duchen.

Prostě bych zalezla do nory...a neviděla, neslyšela...

Nová školka

Zítra je to týden co jsme šli poprvé do nové školky. Děti hodně natěšené,a rodičové s nadějí, že to bude všechno v pohodě. Celý den jsem měla trochu špatné svědomí , že jsem tam měla bobíky první den nechat jen do oběda. Když jsme pro ně ale odpoledne přijeli, šli jsme domů s brekem, protože děti ještě domů nechtěli. Paní učitelky se mi pozdávají na první setkání příjemné, klidné, rozvážné. Konečně nemám pocit, že někoho děsně otravuju tím, že tam své děti dávám. Kéž by nám všem nadšení vydrželo. Dokonce jsem zjistila, že kromě 2 týdnů mají otevřeno i o letních prázdninách. Takže paráda.

Mateřská škola Sněženka

Pracovat bez asistentů....

Děcka jsou stále doma - doléčují se. Byt je jim malý, skoro nic jim není a vymýšlejí ptákárny. Z víkendového semináře jsem se vrátila doslova nažhavená, plná elánu a se spoustou nápadů co dělat jinak, lépe, nově. Je mi jasn že míra euforie je nepřímo úměrná času uběhnutého od semináře. Takže to že jsou dětičky doma mi nijak do karet nehraje. V době odpolední pohádky jsem se pustila alespon do nějakých tabulek, ale úspěšnost nebyla velká. Pzornost tříštily požadavky na jídlo, pití, smrkání, utírání dupky a soudcování častých sporů. Už se fakt těším, že je odevzdám-možná už ve středu - školkové docházce- a budu JEN pracovat.

4 roky :-)

Je to neuvěřitelné, že těm mým malinkým nedonošeným drobkům už jsou čtyři roky.

Madlenka je naprosto kouzelná treperenda, která se nikdy nezastaví. Je plná energie a lásky, kterou moc ráda dělí mezi své okolí. Je to ukecaná cácorka, která má na všechno kupu argumentů. Miluje kočičky a celkově plyšáčky. Moc ráda a krásně si hraje s duplem, nádherně kreslí. Ráda asistuje při vaření a pomáhá s úklidem. Umí vyprávět co se stalo a vymýšlí si i pohádky a písničky. Občas ráda provokuje a pak neví jak skončit. Parádí se, a sama si chce vybírat oblečení. Nově chodí do mažoretek a ohromně se tam snaží.

Matyášek je bezkonkurenčně nejlepší mazlík, ale jen když chce. Je divoký a občas nevyzpytatelný, ale jindy neuvěřitelně sladký a roztomilý. Nemá rád změny a velké množství lidí. Těm "svým" lidem dává najevo lásku po svém :-) Je moc chytrý, umí počítat do 20ti a číste některá písmenka. Neuvěřitelně ho přitahuje počítač a vše kolem techniky. Je to požitkář.  Rád si hraje s vláčkodráhou a s duplem. S tatínkem začal chodit do Horomrnat, kde se moc snaží a docela mu to jde.