čtvrtek 27. srpna 2009
čtvrtek 20. srpna 2009
Z papírků IV.
Ženy jsou jako slunce,
svět se bez nich neobejde,
nesmíte to však s nimi přehánět,
jinak se spálíme.
*
Opírat o vzduch se může ten,
kdo má křídla.
*
Ani ovčák nemá za ženu ovečku.
*
Snášela všechno velmi dobře. Jen vejce ne.
*
svět se bez nich neobejde,
nesmíte to však s nimi přehánět,
jinak se spálíme.
*
Opírat o vzduch se může ten,
kdo má křídla.
*
Ani ovčák nemá za ženu ovečku.
*
Snášela všechno velmi dobře. Jen vejce ne.
*
Z papírků III.
***
Gregerie
Ramon Gomez de la Serna
***
Podprsenka je škraboška ňader
*
Až na ostnatých drátech vypučí růže, bude konec válek.
*
Vlaštovky stříhají nůžkami svých křídel na šaty podvečera.
*
Mosty jsou obočí řek
*
Sen je sklad zatoulaných věcí
*
Láska se rodí z náhlé touhy učinit pomíjivé věčným.
*
Protože líbal pomalu, jeho láska trvala déle.
*
(od Michala 2004)
Gregerie
Ramon Gomez de la Serna
***
Podprsenka je škraboška ňader
*
Až na ostnatých drátech vypučí růže, bude konec válek.
*
Vlaštovky stříhají nůžkami svých křídel na šaty podvečera.
*
Mosty jsou obočí řek
*
Sen je sklad zatoulaných věcí
*
Láska se rodí z náhlé touhy učinit pomíjivé věčným.
*
Protože líbal pomalu, jeho láska trvala déle.
*
(od Michala 2004)
Týden 17.8.-23.8.2009
středa 19. srpna 2009
Od Md. II.
...
Těšil jsem se na
nesmrtelnost,
ale uvízl jsem
ve spárech početí.
Zklamání.
Pak úleva -
- nic se nezměnilo.
***
Zimní pouť
Krajina jak peřina,
s očima dokořán neuvidíš.
Jen někde u pasu
cítíš šepot sněhu.
Nezastavuj!
Šlapej dál – jen tak dojdeš k cíli.
Pod větvemi skloněnými
pod tíhou zimy,
jen stěží rozeznáš stopu.
Stačí krok stranou a mizíš
v zimním prostření.
Najednou světlo - vítězství?
Ne, to jen překročíš hranice
světla luk a stínu lesa.
Tvá pouť začíná.
Těšil jsem se na
nesmrtelnost,
ale uvízl jsem
ve spárech početí.
Zklamání.
Pak úleva -
- nic se nezměnilo.
***
Zimní pouť
Krajina jak peřina,
s očima dokořán neuvidíš.
Jen někde u pasu
cítíš šepot sněhu.
Nezastavuj!
Šlapej dál – jen tak dojdeš k cíli.
Pod větvemi skloněnými
pod tíhou zimy,
jen stěží rozeznáš stopu.
Stačí krok stranou a mizíš
v zimním prostření.
Najednou světlo - vítězství?
Ne, to jen překročíš hranice
světla luk a stínu lesa.
Tvá pouť začíná.
pondělí 17. srpna 2009
Z papírků II.
***
Obrať svůj obličej ke Slunci
a stíny budou padat za Tebe.
*
Pravdy jsou vždy dvě,
ale jedna z nich je lež.
*
Každý mrakmá svůj
stříbrný okraj.
*
V životě jsou dvě tragedie:
první nedostat, po čem srdce touží.
Druhá, dostat to.
*
Jsou věci známe a neznámé
a mezi nimi jsou dveře.
*
Obrať svůj obličej ke Slunci
a stíny budou padat za Tebe.
*
Pravdy jsou vždy dvě,
ale jedna z nich je lež.
*
Každý mrakmá svůj
stříbrný okraj.
*
V životě jsou dvě tragedie:
první nedostat, po čem srdce touží.
Druhá, dostat to.
*
Jsou věci známe a neznámé
a mezi nimi jsou dveře.
*
neděle 16. srpna 2009
Z papírků
V různých obdobích jsem si psala úryvky z různých knih,myšlenky, které mě něčím oslovily do různých sešitků a papírků...zdě jsů..
"Jsme mostem přes navždy.
Kleneme se nad mořem,
pro potěšení se vrháme
do dobrodružství, pro zábavu
prožíváme záhady, volíme
prohry, triumfy, výzvy
a všemožné výhody, zkoušíme
to znovu a znovu, učíme se
lásce a lásce a lásce..."
Nauč se smát se slzami v očích,
pomalu kráčet, když pospícháš.
Nauč se hladit zaťatou pěstí
a jen tak v paprscích slunce poznáš,
jak krásný je život.
Ještě nikdy nepřišla taková noc
a takový problém,
které by zvítězily nad svítáním a nadějí.
Stále spolu, dokud nás smrt
ještě více nesblíží.
A já spím
Ve světě
Plném úsměvů
"Jsme mostem přes navždy.
Kleneme se nad mořem,
pro potěšení se vrháme
do dobrodružství, pro zábavu
prožíváme záhady, volíme
prohry, triumfy, výzvy
a všemožné výhody, zkoušíme
to znovu a znovu, učíme se
lásce a lásce a lásce..."
Nauč se smát se slzami v očích,
pomalu kráčet, když pospícháš.
Nauč se hladit zaťatou pěstí
a jen tak v paprscích slunce poznáš,
jak krásný je život.
Ještě nikdy nepřišla taková noc
a takový problém,
které by zvítězily nad svítáním a nadějí.
Stále spolu, dokud nás smrt
ještě více nesblíží.
A já spím
Ve světě
Plném úsměvů
Slova
Slova nic nejsou a duše to vědí...
Proč člověk nachází ta správná slova až už je pozdě. Proč vím jak bych se měla nebo chtěla chovat až tehdy, kdy mi to je na nic. A proč člověk občas dělá to co nechce a často nedělá to co opravdu chce. Proč furt hledím na to co si řeknou ostatní, a redukuju podle toho své činy. A proč mám strach prožívat střípky štěstí...
Proč člověk nachází ta správná slova až už je pozdě. Proč vím jak bych se měla nebo chtěla chovat až tehdy, kdy mi to je na nic. A proč člověk občas dělá to co nechce a často nedělá to co opravdu chce. Proč furt hledím na to co si řeknou ostatní, a redukuju podle toho své činy. A proč mám strach prožívat střípky štěstí...
pátek 14. srpna 2009
pondělí 10. srpna 2009
neděle 9. srpna 2009
Cruel Intentions- Velmi nebezpečné známosti
Cruel Intentions- Velmi nebezpečné známosti
Tenhle film mám prostě ráda. Tedy né úplně celý se mi líbí, ale když pominu slabší a lehce ujeté chvilky, tak jo. Má pro mě i dost osobní význam, s jeho prvním shlédnutím souvisí jeden dost zásadní zvrat v mém životě a tak. Navíc muzika je dost dobrá- zejména samotná Bitter Sweet Symphony. Vím že to není nic nového a převratného, ale za daných okolností...
Tady je konec filmu, vím, že ten konec je trochu patetický, ale mě osobně u něj vždycky mrazí...
Tenhle film mám prostě ráda. Tedy né úplně celý se mi líbí, ale když pominu slabší a lehce ujeté chvilky, tak jo. Má pro mě i dost osobní význam, s jeho prvním shlédnutím souvisí jeden dost zásadní zvrat v mém životě a tak. Navíc muzika je dost dobrá- zejména samotná Bitter Sweet Symphony. Vím že to není nic nového a převratného, ale za daných okolností...
Tady je konec filmu, vím, že ten konec je trochu patetický, ale mě osobně u něj vždycky mrazí...
středa 5. srpna 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)