Den padesátýčtvrtý

Magdaléna 23.2.2007 21:45

1250g, 34cm

Matyáš 23.2.2007, 21:47

1340g, 36cm

Magdaléna 23.2.2010
13,5kg, 98cm

Matyáš 23.2.2010
12,3kg, 93cm

Dnes je to tři roky...Tři roky od toho co jsem se stala o 10 týdnů předčasně matkou. Celé odpoledne toho dne si vybavuju zcela přesně. Se strachem jsem sledovala hodiny a na nich zkracující se intervaly mezi kontrakcemi. Statečně jsem si nechávala tokolýzu kapat tak rychle jak to šlo, i když jsem už cítila jak mě to oblbuje. Doufala jsem že na ustarané tváři přednosty porodního oddělení uvidím náznak jistoty, bezpečí, prostě čehokoliv, co bude znamenat, že je vše v pořádku. Se strachem očekávala definitivní rozhodnutí, jestli porod nebo ještě ne. Volala jsem domů, kde Radimek lepil s našima tapety v předsíni a oznámila že budeme rodit. Maminka se rozhodla že do Poruby Radima odveze, protože u tapetování chlapi popili slivku.
Na sále mi byla píchnuta anestezie do páteře- spinální. Takže jsem byla celou dobu při vědomí. Poté mi dali nad břicho plentu a začali řezat. Nic jsem necítila, jen strach. Za chvíli mi lékařka co kontrola mé životní funkci řekla, že to trošku zatlačí. Pak se ozval pláč a "Čas jedna?", "21:45"

"Tak maminko co máte?" a já "holčička". A je na světe Magdalenka 36cm a 1250cm.

A za chvíli, "Čas dvě?", "21:47" "A to je?" a já "chlapeček". A je na světě Matyášek 38 cm a 1340g.
Oba dýchali sami a brečeli ....Pak se ozval pod okny ohnostroj...
Oba mi na malinkou chvilku ukázali a pak už putovali do tepla inkubátoru. Radim i naši čekali na chodbě a když mě kolem vezli na pooperační pokoj, maminka mi říkala "Oni jsou krásní a velicí:-)"
Radimek viděl jejich první ošetření a pak i jejich první chvíle v inkubátoru.

Miluju Vás bobíšci....moc...