Naše první besídka ve školce. Ke Dni matek. Majdinka původně tancovat neměla, že je malá. Ale tak strašně moc se snažila, že nakonec vystupovala i na besídce. Když jsem ji tam viděla, bobíška malého, jak stojí na konci řady, a statečně čeká na svou premiéru, byla jsem na ni moc pyšná. A myslím že vůbec nevadilo, že se stahováním deštníku potřebovala pomoct, protože kroucení dupky jí šlo krásně :-) Maty se mi hned po úvodu s řevem vrhl do náruče a byl tam celou dobu...on žádný ochotný vystupovač nikdy asi nebude..ale to neva.
Besídky pro mě patří mezi nejdojemnější momenty...ta jejich bezbrannost, tak radost, když se jim daří, to jak očima hledají rodiče...prostě brečela bych dojetím :-))
1 komentář:
Besídky pro mě patří mezi nejdojemnější momenty...ta jejich bezbrannost, tak radost, když se jim daří, to jak očima hledají rodiče...prostě brečela bych dojetím :-))
Okomentovat