Venku je stále hodně škaredě. Komplet celý měsíc propršel, byly povodně a byly jen dva slunečné dny.
Před rokem vznikly tyhle fotky, před rokem se naši malí po třech měsících nemoci viděli s dědečkem Zdeněčkem. Dodnes mám v živé paměti jakou obrovskou radost měli, když ho viděli ve dveřích. A jsem moc ráda, že už je to pryč. Když si vzpomenu, jak se Matynek několikrát šel podívat za dveře, a ptal se Deda, kde je? když před tím přijela babička sama, je mi úzko ještě nyní...Takže pro připomenutí dvě fotky z jednoho štěstím naplněného setkání :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat