Odpolední procházka pod Standl byla motivována jednoduchým heslem "Unavit děti!" Doma totiž řádili tak, že to bylo na hranici únosnosti a dost za hranicí bezpečnosti. No unavili jsme se samozřejmě především my, ale děcka se aspon kapku vyřádili. Nutno poznamenat, že při přechodu klád byl Matyášek mnohem šikovnější a odvážnější. Cestou jsme potkávali mnoho zákeřných kopepřiv a taky pokepřiv a Matyho napadla (jak se ukázalo až doma) i nějaký hmyzák zákeřák. Poštípal mu nohu a ouško, které mu později oteklo a zčervenalo jak Machovi blinkr z večerníčku...
Žádné komentáře:
Okomentovat