11/365

Dneska jsem nějaká smutná, prostě jen smutná. Nic mi není, nic se neděje, ale je mi zkrátka smutno.
Odpoledne měli Bobani karneval ve školce, takže nervozita byla celý den neúnosná. Na místě to nejdřív vypadalo, že bude Matys sedět v kutě a koukat, nebo se případně vztekne, sundá si kostým a půjde pěšky dom. Ale pak se nakonec krááálovsky bavil a jako drak byl prostě kouzelný. A naše primabalerína, je prostě slečna,- sladká a krásná, užívala si to taky parádně.

Je jeden obr důvod proč závidím lidem, co bydlí u moře. A to jsou poklady- myslím takové ty poklady nepoklady- jako toto

Bavilo by mě hodiny chodit po břehu a hledat a sbírat. Pak bych udělala zvonkory a zevěsila na strom. Nebo na pergolu, verandu či co.